2. kapitola 1/3 - Párty

16. října 2012 v 15:56 | Kate |  Game or love

Zayn
Ráno jsem se probudil a ještě před snídaní, jsem si zapálil. Mám rád svoji rodinu, ale skrývat se s cigaretou v rohu zahrady už mě nebavilo. Pochvíli slyším telefon, jdu k němu a zvednu ho. Kdo jiný než Harry "Ahoj Zayne. Nezapomněl si dneska, že máme být v tom studiu?" on je takový náš kontrolor. O všem musí vědět a nad vším musí dohlížet.
"Ahoj brácho. Já na to úplně zapomněl, už mám něco domluvená s Perrie." Trošku si s ním zahrávám.
"Zayne nedělej si ze mě srandu. Víš, jak je to důležité. Manažeři na nás spoléhají, …" Hned mi začne chrlit důvody, proč musím přijít.


"Neboj, brácho, dělal jsem si jen srandu." Hned slyším v telefonu jeho úlevu.
"Tohle už mi nedělej, fakt jsem se lekl, že nepřijdeš. Tak teda čau a nezapomeň v deset v tom studiu" a položí to.
Mám Harryho rád, ale v tomhle mě někdy štve. Udělám si kávu a mezi tím si zajdu vyzvednout poštu. Před domem však narazím na Kate.
"Čau kočko. Tak kdy se stěhuješ?" pozdravím ji s úsměvem.
Jde vidět, že jsem ji vylekal, otočí se a zamračí se na mě. Přiloží prst k puse a naznačí mi, že mám ohledně té záležitosti být potichu a poté mě pozdraví. Otočí se a nasedne do auta. Musím usoudit, že je to hezká holka a brunety se mi vždycky líbili. Vezmu si poštu ze schránky a jdu k domu.
Před odchodem do studia ještě zavolám Perrie. Jednou to zazvoní a okamžitě vezme můj hovor. "Ahoj miláčku, tak v kolik se dneska uvidíme?"
"Lásko, jdu ještě dneska do studia, ale mohli bychom se v centru sejít a dát si společný oběd, co ty na to?"
"A probereme dneska to společné bydlení?" už zase s tím začíná. Jsme spolu teprve chvíli a nechce se mi ještě plánovat společné bydlení, byl bych moc pod dohledem. Chci si ještě užívat samostatné akce.
Pro dobro našeho vztahu, ale přikývnu "Dobře dneska si o tom promluvíme. Už musím jít ahoj" a položím ji to, dříve než mi stačí odpovědět.
Před domem už na mě čekal Louis, aby mě odvezl do studia. Ještě nemám totiž udělaný řidičák. Hned co vlezu do auta, ho pozdravím.
"Ty Louisi, Perrie si chce zas dneska promluvit o tom společném bydlení?"
"A proč se tomu pořád vyhýbáš?"
"Víš jaké to bude kámo? Každý den jí budu mít na krku, budu jí muset říkat, kam chodím a co dělám."
"Brácho, nechci ti nic říkat, ale to děláš už teď"
"To máš pravdu." Společně se tomu zasmějeme. Potom ještě dodám "Perrie odjíždí v pátek na nějaký koncert, někam nevím kam. Co kdybychom u mě udělali párty."
"Dobrý nápad, potřebujeme všichni trochu vydechnout."

Kate
Ve škole se ty hodiny táhnou a o přestávkách nevím co dělat. Nejvíc se netěším na oběd, zase budu Chrisovi a jeho kamarádům dělat křena. Sice jeho kamarádi si nestěžují, ale já si stěžuji na ně. Koukají na mě, jak na kus masa. Je to odporné!
Jedinou mojí kamarádkou tady zůstává pořád Megan. Jak jsem pochopila je to děsná šprtka a nikdo se s ní nebaví. Teda kromě mě. To je stejně ironie. Doma jsem vždycky na školu kašlala a chodila jsem pořád jenom na akce a na takové jako je Megan jsem koukala shora. A tady jsem s ní kamarádka.
Poslední hodina nám odpadne a já běžím rychle domů na počítač. Před domem potkám rozladěného Zayne.
"Co ti je? Ráno si byl usměvavý a teď si dost rozladěný."
"Bude se ke mně stěhovat má přítelkyně." Dostane ze sebe s odporem.
"A ty snad s ní nechceš bydlet?" zeptám se ho.
"Ještě se na to necítím být připravený. Zas tak dlouho spolu nejsme, abychom spolu bydleli."
"A máš ji vůbec rád?"
"Co je to za blbou otázku?" podívá se na mě blbě a odejde. Víc se v tom, ale nevrtám. Prostě má blbou náladu.
Hned co dojdu do pokoje, si zapnu počítač, ale nikdo tam není. Pustím si písničku this is love a začnu si tančit. Po skončení písničky se podívám z okna a naproti v okně uvidím vysmátého Zayna. Zamračím se a zatáhnu závěsy.
Celý den se jen tak poflakuji. Je mi divné, že mi Honza neodpovídá na smsky. Večer vyjdu na terasu a za plotem opět uvidím známou siluetu člověka.
"Už máš lepší náladu?" zeptám se dříve, než zareaguje on.
"Tvůj tanec mi zvedl náladu."
"No dovol. Zas ta špatná nejsem." Zasmějeme se oba současně.
"Vždyť si dělám legraci." Řekne Zayne.
"Já vím. Jsem totiž dobrá tanečnice." A začneme se smát znovu.
Asi hodinu tam jen tak postáváme a bavíme se o různých věcech. Když už mu řeknu, že musím jít, zeptá se mě: "V pátek je u mě akce, Chris už je pozvaný, nechceš přijít taky?"
"Moc ráda bych, ale nechci Chrisovi dělat opět křena." Pousměji se.
"Tak si přiveď nějakou kamarádku."
"Moc ráda bych, ale jsem totální asociál, žádné kamarádky nemám." Zasměji si svému zoufalství.
"Aha" uslyším v jeho hlase zklamání.
"Ale i přes své asociální sklony se zastavím."
"To jsem rád. Takže v pátek Kate." A s těmi slovy se rozloučíme.

---Pokračování příště---
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama