1. kapitola 2/2 - Kdo jsi?

15. října 2012 v 15:02 | Katellinka |  Game or love
Před tím jsem si nevšimla, že tam někdo stojí a strašně mě to vyděsilo.
,,Buď ticho!" šeptl na mě hlas zpoza plotu.
"Jak můžu být ticho, když tady postává neznáma postava a ještě se tak schovává, že by se i mrtvý vylekal." Odvětila jsem.
"Promiň, nechtěl jsem tě vylekat. Já jen, že je u mě rodina a oni jaksi nevědí, že kouřím, řekl jsem jim, že jsem přestal."
"Tak mi jednu cigaretu dej a já to na tebe neřeknu. V opačném případě začnu opět křičet."
"Ty si dobrá obchodnice." Slyšela jsem, že se usmála a přes plot mi podal cigaretu. Odpálila jsem si a začala si vychutnávat slast cigarety.


"Tebe jsem tady ještě neviděl. Ty si nevlastní sestra Chrise?" zeptal se mě.
"Nejsem jeho nevlastní ségra, moje mamka si jeho taťku nevzala." Odpověděla jsem dost podrážděně.
"Já jsem se ti vůbec nepředstavil, to jsem, ale nezdvořák. Jmenuji se Zayn." představil se mi.
"Já jsem Katka, ale v překladu ve vaší zemi jsem Kate."
"Těší mě Kate. Musím jít dovnitř, než se začnou po mně shánět." Odvětil se a pak dodal "Rád jsem tě poznal a pozdravuj Chrise."
"Měj se Zayne."
Nevím proč, ale něco v tom klukovi bylo, i když jsem mu neviděla do obličeje, měl nějaké charisma. Usmála jsem se jen tak pro sebe, odhodila jsem nedopalek a šla do svého pokoje. Chrisovi nic vyřizovat nebudu, naštval mě, a proč mi neřekl, že máme tak sympatického souseda. Ne, že bych ho chtěla sbalit, ale bylo by fajn tady někoho znát. Zítra poprvé půjdu do nové školy a mám z toho docela strach. Je už skoro polovina října a já tam mám teprve nastoupit.
Ráno jsem se vzbudila s bolestí břicha, bála jsem se nástupu na novou školu. Všichni se tam budou znát a já tam přijdu mezi ně, jako nějaký narušitel. Oblékla jsem si uniformu, kterou mi mamka koupila, a vyšla jsem dolů na snídani. Tam už na mě čekala vaječina se slaninou. Tahle anglická snídaně mě brzy zabije. Před domem už na mě čekal Chris ve svém mustangu, který tak zbožňoval. Nastoupila jsem dovnitř a ani jsem ho nepozdravila.
První začal komunikovat on "Chci se ti za včerejšek omluvit, přehnal jsem to. Vím, neznám ho a můžu se mýlit."
"Omluva přijata." Neměla jsem náladu se hádat, měla jsem co dělat zvládnout svůj stres.
"Tak co jsi nervózní?"
"Tak ne asi." Byla jsem podrážděná.
"Nemáš se čeho bát. Budeš tam mít mě."
"Ale ty jsi o rok výše jak já, budu ve třídě s úplně cizími lidmi." Začala jsem "Nerada se seznamuji."
"A já si myslel, že pořád musíš poznávat nové lidi. Na akcích si byla obklopená pokaždé novými lidmi."
"Ale to jsem byla ožralá a to se navazují nové známosti dobře."
Ve škole jsem musela zajít nejdříve do ředitelny vyplnit nějaké dokumenty. Poté jsem teprve byla přiřazena do třídy. Musela jsem se před celou třídou představit, jak trapná záležitost to byla. Ujala se mě nějaká Megan a ukazovala mi školu. Jinak se mnou nikdo nemluvil, jen se na mě všichni blbě smáli.
Po škole jsem ihned zalezla do svého pokoje a začala jsem chatovat s Honzou a Barčou. Barča poznala nějakého nového kluka a hned se mi musela pochlubit. Já ji na oplátku povyprávěla o záhadném sousedovi. Honza mi psal o fotbalovém zápase, jak vyhráli.
O půl osmé jsme si šla sednout na terasu, měla jsem nutkání ho vidět a měla jsem štěstí, zas tam stál a kouřil. Hned jsem ho oslovila.
"Ahoj Zayne. Zas se tady dneska schováváš?" Tentokrát jsem ho vylekala já, škubl sebou.
"Ahoj Kate. Dneska se tady takhle schovávám naposledy, zítra už rodiče odjíždějí."
"Ty bydlíš sám?"
"Jo. Nejsem už malé dítě." Zasmál se. Měl krásný smích.
"To se máš. Já jen čekám na osmnáct a pak už mě nic nezajímá. Stěhuji se zpátky domů."
"Tobě se tady nelíbí?"
"Ne máte tady zimu a hlavně chci za svými přáteli." Nevím, proč jsem měla potřebu zatajit mu o Honzovi.
"To tě chápu, taky bych asi nemohl být bez svých přátel." Ještě jsme si chvíli povídali a poté už musel jít domů. Rozloučili jsme se a já šla do pokoje spát.
Ráno jsem pro spokojenost svého žaludku snídani vynechala. Udělala jsem ranní hygienu, oblékla jsem si uniformu a vyšla jsem ven k Chrisovému autu. Než jsem však k němu došla, uslyšela jsem známý hlas "Ahoj sousedko."
Otočila jsem se a stála jsem tam jak opařená. Ne jenom že měl Zayn strašně krásný hlas a byl sympatický, on byl i pěkný. Měl krásné rysy a ty černé vlasy. Vytrhla jsem se ze snění a vykoktala jsem "A-a-a-ahoj" a rychle jsem zamířila k auto. Celou cestu jsem si nadávala, jak jsem mohla tak ztuhnout.
Chris se mě po chvíli mlčení zeptal "Odkud znáš Zayna?", ale nechtěla jsem mluvit, ignorovala jsem ho.
Celý den mi hlavou vrtala jedna otázka 'Odkud je mi tak povědomý?' až při hodině matiky mi to došlo, on patří do skupiny One Direction. Nahlas jsem si zanadávala "Ty krávo!"
Tak ne že jsem ve škole nová, ještě si o mně budou myslet, že jsem totálně blbá. Náš učitel mě ihned vyzkoušel a mám za pět, to teda začínám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama