1. kapitola 1/2 - Kdo jsi?

14. října 2012 v 18:40 | Kate |  Game or love

Kolem jedné hodiny jsme přistáli v Londýně, počasí venku bylo deštivé a kolem se vznášela mlha. V letištní hale jsme si všichni našli kufry a vydali se hledat si taxi. Nasedli jsme do něj a přes půl hodiny jsme strávili, než jsme dojeli na sever Londýna. Byla to příměstská oblast plná rodinných domků. Náš dům se musel nacházet na konci ulice, byl to krásný typický anglický styl domu. Líbil se mi, ale nedala jsem to najevo.


Vystoupila jsem z auta a řekla ,,Konečně jsme tady, ta cesta byla otřesná", zabouchla jsem dveře od taxíku a vyšla k domu o kufry jsem se nezajímala. Slyšela jsem jen nějaké nadávky od mamky, ale nevnímala jsem je. Obešla jsem si dům vzadu byl velký bazén s vířivkou. Hned jsem si představila nějakou párty s kamarády, ale v zápětí jsem si uvědomila, že jsem tady vlastně úplně sama.
Ze předu už na mě mamka volala: ,,Kači pojď sem!"
Tak jsem teda vyrazila za ní, vešla jsem do otevřených vchodových dveří. Vevnitř už byly nanošené všechny kufry. Zevnitř to bylo ještě víc úchvatné než zvenku. V předsíni byly dvojité schody, po levé straně se nacházela pracovna a po pravé straně byl obývací pokoj. Já se vydala za hlasy rovně rovnou do kuchyně, která byla obrovská s velkou jídelnou a terasou, která vedla ven až k bazénu.
,,Katko ty kufry si vyneseš už nahoru sama. Já ti tady služku dělat nebudu." Vyštěkla na mě mamka.
Nic jsem jí na to neřekla, neměla jsem na nikoho náladu. Kufry jsem nechala dole a šla nahoru po schodech. Nahoře se nacházely tři pokoje. Já vešla do toho po levé straně. Byl veliký s balkónkem, velkou postelí a šatnou. Uslyšela jsem za sebou kroky, byl to Tom. Vynesl mi nahoru kufry.
,,Tohle je tvůj pokoj. Je nezařízený, ale zítra můžeme zajet do obchodu nakoupit nějaký nábytek podle tvého vkusu." Řekl mi.
,,Dobře a až budeš odcházet tak za sebou zavři."
Vím, jsem na něho zlá, ale musí pochopit, že on mi vzal všechno.
Na druhý den jsem spolu s mamkou vyjela do města. Obě jsme nevěděly, kde se nacházíme a bez gps bychom se ihned ztratily. Dojely jsme k velkému nákupnímu centru a já vyrazila dovnitř omrknout nábytek. Vybrala jsem si velkou skříň, komodu, zrcadlo, postel a plno doplňků a vše v bílé barvě. Poté jsme s mamkou ještě vyrazily omrknout oblečení a pár krásných věciček jsme si taky koupily. Bylo to jak za starých časů.
Když jsme po dlouhém stání v zácpě konečně dojely domů, stáli tam už chlapi s nábytkem, co jsem si koupila. Nanosili to všechno nahoru a já jim začala říkat, kde chci mít všechno postavené. Po několika hodinách jejich práce odjeli a já si mohla aspoň částečně říct tohle je můj pokoj. Ještě nakoupím pár doplňků a bude to ono.
Pochvíli jsem usedla k počítači a začala jsem si ihned chatovat s Honzou a holkami. Všichni mi popisovali nějakou skvělou akci, na které byli všichni společně. Záviděla jsem jim to, jak se tam baví a já se tady mezi tím nudím.
Chris za mnou vešel do pokoje.
,,Tak jak se ti tady líbí?"
,,Máte tady hnusné počasí."
Chris se usmál "To je jediné co k tomu řekneš?"
,,Moc dobře znáš můj názor."
"To ti tak chybí ten tvůj blbeček?"
Těmi slovy mě naštval "Proč ho urážíš? Vůbec ho neznáš!"
"Hlavně, že ty ho znáš. Kolikrát se na tebe už vykašlal. A promiň, nevěřím tomu, že ti bude věrný. Zahne ti při první příležitosti."
Vybuchla jsem vzteky "Si úplně pitomý. Vůbec nic o nás nevíš! On mě miluje." A odešla jsem ze svého pokoje ven a usadila se na terase a začala jsem nahlas nadávat "Ten blbec! Ubožák! …" Najednou jsem svůj pohled upřela doprava a strašně jsem se vylekala, zařvala jsem. Za plotem postával někdo v kapuci a kouřil cigaretu.

---Pokračování příště---
Tak co si myslíte?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama